Revoluční fotovoltaika i pro panelákové domácnosti. Ale pozor na „papírování“!
I z českých médií jste se nedávno mohli dozvědět, že Německá Spolková agentura pro sítě (BNetzA) zjednodušila od 1. dubna registraci balkonových fotovoltaických jednotek nebo „balkonových elektráren“. Ty mohou být zajímavou možností i pro Čechy, pokud překonají některá administrativní úskalí.
Balkonové elektrárny lze nyní v Německu rychle a nebyrokraticky registrovat po zadání pěti údajů na internetovém portálu regulátora MaStR. Jen v roce 2023 bylo přitom na internetovém portálu instalováno a zaregistrováno 1,6 milionu nových systémů na výrobu elektřiny, z toho 300 000 balkonových elektráren.
Německý parlament v současné době projednává legislativu, která má rozšíření solární energie ještě více zrychlit. Očekává se, že používání balkónových jednotek bude dále deregulováno, takže bude stačit pouhá registrace v MaStR a nebude již nutné dodatečné hlášení provozovatelům sítí. Nic podobného zatím bohužel u nás čekat nemůžeme, ale zájemci o pořízení balkónové fotovoltaiky přesto nejsou bez šance.
Jednoduchost na prvním místě
Balkónové soláry se od těch střešních liší především tím, že se jedná o mnohem menší systém. V podstatě jde o techniku, která se skládá z jednoho nebo dvou panelů zapojených do elektrické zásuvky.
Balkonová fotovoltaika se tedy mnohem snadněji instaluje, což jistě zákazník ocení. Sadu si můžete koupit online a k jejímu nastavení nepotřebujete, na rozdíl od střešních instalací, žádného specialistu.
Stručně řečeno: panely se umístí na montážní konstrukci a kabely se připojí ke střídači, který přemění elektřinu ze stejnosměrného proudu na střídavý, který se přes běžnou zástrčku dostane do vaší zásuvky. Balkónové systémy tak dávají možnost využívat solární energii lidem, kteří z ní dříve profitovat nemohli. Hmotnost jednoho modulu se může pohybovat kolem 5, ale také 24 kilogramů.
Ačkoli tyto systémy obvykle nevyrábějí mnoho přebytečné elektřiny, je možné k nim přidat dokonce i malé úložiště, které nabízí stále více výrobců. Baterie, které se umisťují mezi panely a střídač, jsou menší než pro střechy, ale stále se hodí pro lidi, kteří přes den pracují mimo domov a večer mohou využít uloženou energii. A navíc – pokud si pronajímáte byt, můžete si odnést vaši „elektrárnu“ s sebou, až se přestěhujete.
Evropská unie uvedla, že členské státy mohou napomáhat zavádění balkonové solární energie. Není to však povinné a ne všechny země se rozhodly jít touto cestou. Například Belgie zakázala připojitelná solární zařízení kvůli obavám z dopadu neregistrovaných systémů dodávajících elektřinu do sítě. Provozovatelé sítí chtějí mít dohled nad dodávkami elektřiny, protože náhlé změny mohou vést k výpadku proudu. Naopak Rakousko, Francie, Itálie, Polsko a Lucembursko zaujaly k balkónovým solárním „elektrárnám“ mnohem přátelštější postoj.
V Čechách pozor na smlouvu s distributorem
A jaká je situace u nás? Ministr životního prostředí Petr Hladík před časem prohlásil, že balkónové instalace mohou domácnostem pokrýt až 30 procent výdajů na elektřinu. I u nás jsou už totiž dostupné například v hobbymarketech nebo v internetových obchodech. Pes je zakopaný někde jinde – solární panel totiž nelze jen tak beze všeho zapojit do zásuvky. Tento krok je třeba oznámit provozovateli distribuční soustavy, a mít ho ukotvený ve smlouvě.
Z hlediska zákona totiž stále platí, že i balkónové panely jsou posuzovány stejně jako ostatní výrobny energie s limitem 50 kilowattů pro provoz bez licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Lze tedy aplikovat i pravidla pro připojování mikrozdrojů do 10 kilowattů. Připojit je lze buď zjednodušeným způsobem bez přetoku do soustavy, nebo standardním způsobem s přetokem. I zde je ale nutné uzavřít smlouvu s distributorem.
